22/04/2024

Martin Marek: Rozmar moderního člověka, nebo udržitelnější způsob nakupování? Nakupování potravin z domova pomáhá snížit uhlíkovou stopu 

Den Země, který se každoročně koná 22. dubna, je jednou z nejdéle existujících globálních ekologických inciativ, která usiluje o pozitivní změnu v ochraně životního prostředí. K příležitosti již 44. výročí od jeho začátku v roce 1970 se v tomto článku zaměřím na udržitelnost rozvozu potravin a budoucnost městské logistiky. 

Stále více zákazníků si zvyklo pravidelně nakupovat potraviny online. Trend, který zažil největší rozmach během pandemie Covidu v letech 2020–2021, nastavil nový standard a své vlastní e-shopy v posledních letech zřizují a rychle rozvíjejí i dříve ryze kamenné velké řetězce, jako je v Česku třeba Tesco, Billa nebo Albert. Nakupování z domova a rychlé a přesné doručení ve vybraných časových slotech je pro zákazníky především otázkou pohodlí a úspory času. Pro mnohé je ale stále důležitější také aspekt odpovědného chování v rámci dopadu na životní prostředí. 

Doprava zboží z obchodu či skladu do rukou zákazníka je z hlediska dopadů na životní prostředí a provoz ve městě tou vůbec nejnáročnější částí logistického řetězce. To je fakt, na kterém se hned tak něco nezmění. Rozevírají se však nůžky mezi ekologickou zátěží toho, zda tuto cestu z obchodu „do domácí ledničky“ podnikne profesionální logistická společnost, nebo sám zákazník. Rozvoz potravin, který na první pohled může vypadat jako rozmařilost dnešní přetechnizované doby, je ve skutečnosti cestou k udržitelnějšímu životu ve městech.  

Modernější vozy a až 30 zákazníků na „jeden zátah“  

Prvním z důvodů, proč může být rozvoz potravin šetrnější variantou nákupu, je samotné vozidlo, které nákup veze. Zatímco průměrné stáří automobilů v České republice výrazně přesahuje 16 let, logistické společnosti ve svých vozových parcích využívají nové automobily splňující nejnovější emisní standardy. Logistické firmy navíc z logických důvodů rychle inovují a přecházejí na vozy s co nejnižší spotřebou fosilních paliv, případně rovnou na elektromobily.

Úspornější vozidla jsou ale jen špičkou ledovce a skutečný rozdíl v emisní zátěži cest nákupů po městě tkví primárně v efektivním plánování a úspor z rozsahu. Jednou z hlavních výhod rozvozu potravin technologicky vyspělými logistickými společnostmi je efektivní využití zdrojů. V DODO využíváme vlastní logistickou platformu pro plánování provozu, prostřednictvím které denně vyhodnocujeme stovky datových vstupů, díky nimž dokážeme optimalizovat veškeré procesy, trasy, které plánujeme. Snažíme se maximálně využívat kapacity naší flotily a plánovat tedy trasy tak, aby počítaly nejen s aktuální situací, ale i s vývojem příštích hodin a dnů.  

Uveďme si jednoduchý příklad. Běžná rodina, jede jednou týdně na nákup v průměrně starém autě a ujede vzdálenost 10 kilometrů s průměrnými emisemi 150 g/km, což znamená 1,5 Kg oxidu uhličitého na jeden nákup. Díky maximálnímu využití každého vozidla, dokáže kurýr při rozvozu potravin na jedné trase, která má délku průměrně 130 kilometrů, obsloužit až 30 zákazníků. Namísto 30 individuálních zákazníků ve vlastních vozidlech tak městem projede jen jedno jediné, které splňuje nejnovější emisní standardy a množství CO2 vypuštěného do ovzduší tak klesne o více než 60 %. Navíc ulehčí celkové dopravní situaci, protože oněch 30 zákazníků by jelo nejdříve do obchodu a pak zase zpět.

Cirkulární ekonomika s pomocí kurýra

K udržitelnosti celého nákupního procesu velkou měrou přispívají také samotní online prodejci, kteří reagují na stále náročnější požadavky zákazníků na ekologický přístup a nabízejí spoustu možností, jak minimalizovat množství odpadu a najít pro obalové materiály další využití. V ČR se každoročně vyprodukuje více než jeden milion tun plastového odpadu, přičemž v naprosté většině se jedná o obalový materiál na jedno použití.  

Obchodníci se proto snaží co nejvíce eliminovat zbytečné plasty a u e-shopů s potravinami se tak často můžeme setkat s nabídkou zboží „na váhu“ do recyklovatelných papírových sáčků, možností zakoupit vodu v zálohovaných lahvích či plechovkách,  a rovněž s nákupy do vratných tašek na opakované použití či dovoz potravin v přepravkách, které si kurýr po vyložení nákupu rovnou odveze zpět.  Vratné tašky a obaly zákazník jednoduše vrátí kurýrovi a nemusí se o nic dalšího starat, což výrazně zvyšuje efektivitu recyklace i opětovného používání.   

Budoucnost městské logistiky 

Počet automobilů na 1 000 obyvatel v České republice neustále roste a s ním roste bohužel i stáří vozového parku, což má negativní vliv nejen na počet zraněných a usmrcených osob při dopravních nehodách, ale také na emisní zátěž silniční dopravy. K problematice přepravy zboží po městě je proto potřeba se postavit koncepčně. Moderní městská logistika je čím dál více datovou disciplínou a při plánování rozvozových tras musíme kalkulovat s tisíci a tisíci historickými i aktuálními datovými vstupy. V potaz je potřeba brát nejen aktuální dopravní situací ve městě, vzdálenosti nebo čas přejezdů, ale také např. kapacitní limity vozidel, počet vozidel v provozu, časová okna pro doručení u koncových zákazníků, umístění a provozní specifika výdejních míst nebo dobu nakládky a vykládky vozidel.  

V DODO se snažíme nalézt nejvhodnější kombinaci dopravních prostředků pro jednotlivé městské části i celá města s využitím alternativních způsoby pohonu. V horizontu nejbližších let chceme postupně převést celou naši flotilu na alternativní pohony. Zatím nám v cestě zatím stále stojí překážky v podobě nedostatečné infrastruktury pro nabíjení vozidel, ale situace se postupně zlepšuje. Posunu k využívání alternativních vozidel navíc výrazně napomáhá rozmach umělé inteligence, díky které budou mít logistické společnosti schopnost přesně předpovědět skladbu a lokalizaci objednávek v konkrétní části města a nasadit vhodný mix dopravních prostředků – od elektromobilů, elektrických skútrů a cargo kol, až třeba po robotická vozítka, nebo drony. Doručování zboží až domů tak bude nejen čím dál pohodlnější, ale také čím dál ekologičtější variantou nákupu.